Nejde o slabost. Jde o rozhodnutí vzít svůj vnitřní svět vážně.
Mnoho lidí odkládá návštěvu psychoterapeuta měsíce, někdy roky. Čekají, až bude „opravdu zle“. Přitom terapie není záchranná brzda — je to prostor pro každého, koho něco tíží a kdo chce věci změnit.
Neexistuje přesný práh bolesti, který musíte překročit, abyste si „zasloužili“ pomoc. Ale existují signály, na které stojí za to nezapomínat — a na které si příliš snadno zvykneme.
Pokud na sobě pozorujete jedno nebo více z následujícího, je čas se zastavit a zvážit, zda si nepromluvit s odborníkem:
Opakující se obavy, výčitky nebo pesimistické scénáře, které nedokážete zastavit ani „vylogikovat“.
Opakující se konflikty s partnerem, rodinou nebo přáteli. Pocit, že se stále dostáváte do stejných situací.
Výbuchy hněvu, záchvaty pláče, panické ataky nebo naopak naprostá citová otupělost a prázdno.
Chronické bolesti hlavy, žaludku, napětí v těle, poruchy spánku — jejichž lékař nenachází fyzickou příčinu.
Opakující se obavy, výčitky nebo pesimistické scénáře, které nedokážete zastavit ani „vylogikovat“.
Nevíte, proč děláte to, co děláte. Pocit prázdnoty, bezúčelnosti nebo že váš život „nějak nefunguje“.
Ztráta blízkého, rozvod, vážná nemoc, trauma, ztráta práce. Nemusíte čekat, až „přestanete zvládat“.
Nemusíte na tom být „dost špatně" na to, abyste šli na terapii. Stačí, aby vám něco ztěžovalo život — a vy toužili po změně.
Mnoho lidí terapii oddaluje kvůli přesvědčením, která se ukazují jako nepravdivá:
Na terapii chodí jen lidé s vážnou psychickou poruchou.
Terapii vyhledávají lidé v krizi i lidé, kteří chtějí lépe rozumět sobě a svým vztahům.
Terapie trvá roky a výsledky nejsou jasné.
Existují krátkodobé přístupy (8–20 sezení). Cíle si nastavíte spolu s terapeutem.
Jít na terapii znamená, že si s tím sám/a neporadím.
Vyhledat pomoc je projev sebevědomí a odpovědnosti — ne slabosti.
Terapeut mi řekne, co mám dělat, nebo mě bude soudit.
Terapeut nepředepisuje ani nehodnotí. Pomáhá vám najít vlastní odpovědi.
První krok bývá nejtěžší. Zde jsou základní kroky, pokud nevíte, jak začít:
Nemusíte mít jasno. Stačí vědět, že se chcete cítit jinak, než se cítíte teď.
Psycholog, psychoterapeut, psychiatr — každý pracuje jinak. Při pochybnostech začněte u psychologa nebo praktického lékaře.
Jde o nezávazné setkání. Zjistíte, zda vám daný terapeut sedí — a to je ten nejdůležitější faktor úspěchu terapie.
Změna nepřichází po prvním sezení. Ale první krok — to rozhodnutí přijít — je zároveň tím nejdůležitějším.
Psycholog má vysokoškolské vzdělání v psychologii a může provádět diagnostiku a poradenství.
Psychoterapeut prošel specializovaným výcvikem v konkrétní terapeutické metodě — může, ale nemusí být zároveň psychologem nebo lékařem.
Psychiatr je lékař, který může předepisovat léky a kombinovat farmakoterapii s psychoterapií. V praxi se tito odborníci často doplňují.
Pokud máte myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu, obraťte se na Linku bezpečí: 116 123 (nonstop, zdarma) nebo navštivte nejbližší psychiatrickou pohotovost.
Pokud se nacházíte v obtížné a psychicky krizové situaci, obraťte se na tato centra:
Krizové centrum RIAPS nebo Centrum krizové intervence v Bohnicích
Péče o duševní zdraví není luxus. Je to část zdravého života — stejně jako návštěva lékaře při nějaké nemoci nebo bolesti.
Čím dříve začnete, tím více prostoru máte pro skutečnou změnu.
Článek slouží jako informační průvodce. Konkrétní doporučení vždy konzultujte s odborníkem.
Můžete si také přečíst ↓